V jakém stavu je zemědělská půda v Evropě? Co na to Česká republika? Jaké zemědělské podniky jsou pro Evropu stěžejní? Vše co vás kdy zajímalo o zemědělství na evropském kontinentu v přehledném článku s nfografikou EU.

Základem pro evropské zemědělství jsou malé a střední podnikatelské subjekty fungující v zemědělském odvětví. To je také důvodem pro větší podporu dotační politiky Evropské komise k této skupině zemědělců. EU se snaží o podporu rozvoje malých a středních zemědělců oproti těm obřím agrárním holdingům. Zajímavým pohledem je i článek od Seznam Zpráv „Dotace pro malé farmy v EU fungují. Proč by neměly u nás?“ od agrárního analytika Petra Havla.

Asociace soukromého zemědělství upozorňuje na podle nich nevyváženou strukturu zemědělství České republiky. Ve svém zajímavém pojednání „Jak skutečně vypadá zemědělství v Evropské unii?“ srovnává situaci velkých agrárních koncernů v Česku a v Evropě a tvrdí, že je na tom naše země v oblasti podpory malých zemědělců bídně.

Zemědělský průmysl představoval v roce 2020 1,3 % hrubého domácího produktu EU. V České republice je podíl zemědělství na HDP něco přes 2 %.

Nejvyšší zaměstnanost v zemědělství má jednoznačně Rumunsko. Česko si v této statistice stojí až za polovinou států EU. Nejhůř jsou na tom státy Beneluxu a Pobaltí. Zpravodajství Evropského parlamentu v ČR vytvořilo přehled v níže uvedené infografice a článku „Zemědělství v EU: dotace, pracovní místa, výroba“

Jak vypadá aktuálně rozložení české zemědělské půdy? Kdo pozemky vlastní a co se pěstuje nejvíce? Jak se vyvíjí cena zemědělských pozemků v České republice? Jaké jsou ekologické cíle Ministerstva zemědělství?

Čtěte v našem článku „Česká půda v číslech“

Většina zemědělské půdy v Evropě je postižena různými stupni degradace. Intenzivní zemědělství Evropy poškozuje krajinu erozí (eroze již poškodila 25% zemědělské půdy EU), zhuštěním, úbytkem organické hmoty, ztrátou nebo naopak nadbytkem živin, poklesem pH, znečištěním polutanty, ztrátou biodiverzity atd.

Nejčastější chyby jsou v porušování zásad správného střídání plodin, pěstuje se na ploše málo prospěšných plodin a překračuje se maximální vhodné zastoupení plodin v osevních sledech.

Již několik organizací za správné zacházení se zemědělskou půdou doporučilo nelikvidovat zelené plochy v krajině, využívat opuštěné a již zdevastované pozemky nebo třeba podporovat tzv. zelenou infrastrukturu (zelené střechy, vertikální zahrady aj).

Se suchem se bojuje po celé Evropě. Přečtěte si náš článek „3 tipy, jak přispět k boji proti suchu“.